{"id":33,"date":"2025-02-17T15:09:56","date_gmt":"2025-02-17T14:09:56","guid":{"rendered":"https:\/\/svum.info\/?page_id=33"},"modified":"2026-02-06T16:27:47","modified_gmt":"2026-02-06T15:27:47","slug":"historie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/svum.info\/?page_id=33","title":{"rendered":"Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch"},"content":{"rendered":"<div class=\"wp-block-image\">\n<figure class=\"aligncenter size-large\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"1024\" height=\"777\" src=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/06\/Hrncirsky-kurs1914-1024x777.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-191\" srcset=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/06\/Hrncirsky-kurs1914-1024x777.jpg 1024w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/06\/Hrncirsky-kurs1914-300x227.jpg 300w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/06\/Hrncirsky-kurs1914-768x582.jpg 768w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/06\/Hrncirsky-kurs1914-1536x1165.jpg 1536w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/06\/Hrncirsky-kurs1914.jpg 2048w\" sizes=\"auto, (max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px\" \/><\/figure>\n<\/div>\n\n\n<p>Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch Hodon\u00edn pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed um\u011bleck\u00e9 spolky <br>u n\u00e1s. Bylo zalo\u017eeno v roce 1907 a mezi zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dleny pat\u0159ily v\u00fdrazn\u00e9 osobnosti tehdej\u0161\u00edho um\u011bleck\u00e9ho \u017eivota, nap\u0159. Jo\u017ea Uprka, Max \u0160vabinsk\u00fd, Jakub Obrovsk\u00fd aj. Tak jako jin\u00e9 um\u011bleck\u00e9 spolky, byl i SVUM v pades\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed zru\u0161en a jeho \u010dinnost byla obnovena a\u017e v prosinci roku 1990. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b m\u00e1 SVUM p\u0159es 20 \u010dlen\u016f <br>a p\u0159edstavuje otev\u0159en\u00fd a modern\u00ed spolek. Um\u011bleck\u00e1 tvorba \u010dlen\u016f sdru\u017een\u00ed se t\u011b\u0161\u00ed \u0161irok\u00e9mu z\u00e1jmu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f galeri\u00ed a v\u00fdtvarn\u00fdch s\u00edn\u00ed v Hodon\u00edn\u011b i v \u0159ad\u011b m\u00edst na Morav\u011b a v \u010cech\u00e1ch. Od roku 1991 p\u0159ipravil SVUM n\u011bkolik des\u00edtek v\u00fdstav sv\u00fdch \u010dlen\u016f a hostuj\u00edc\u00edch um\u011blc\u016f nap\u0159. v Praze, Brn\u011b, Zl\u00edn\u011b, Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, Ostrav\u011b, Olomouci aj. V Galerii v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed <br>v Hodon\u00edn\u011b spolek organizoval v\u00fdstavn\u00ed cyklus Mlad\u00ed host\u00e9 SVUM.<\/p>\n\n\n\n<p>Zakladatel\u00e9 Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch n\u00e1le\u017e\u00ed ke generaci, kter\u00e1 ve slo\u017eit\u00fdch n\u00e1rodnostn\u00edch, kulturn\u00edch a soci\u00e1ln\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch Moravy konce 19. a po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed vykonala velk\u00e9 d\u00edlo v rozvoji \u010desk\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 kultury. V posledn\u00edm desetilet\u00ed 19. stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed na Morav\u011b k \u017eiv\u00e9mu kulturn\u011b spole\u010densk\u00e9mu kvasu ozna\u010dovan\u00e9mu \u010dasto za opo\u017ed\u011bn\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed procit\u00e1n\u00ed. Toto ozna\u010den\u00ed se nab\u00edz\u00ed porovn\u00e1n\u00edm s kulturn\u011b spole\u010densk\u00fdm v\u00fdvojem v Praze, kde byly obrozeneck\u00e9 tu\u017eby zavr\u0161eny v podstat\u011b ji\u017e v 60. a 70. letech <br>19. stolet\u00ed, vyj\u00e1d\u0159eny tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b \u010diny generace N\u00e1rodn\u00edho divadla. V podm\u00ednk\u00e1ch rakousko-uhersk\u00e9 monarchie v\u00fdrazn\u011b pon\u011bm\u010den\u00e1 a pod zraky V\u00eddn\u011b do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry kulturn\u011b izolovan\u00e1 Morava (n\u011bmeck\u00e9 Brno prohla\u0161ov\u00e1no za p\u0159edm\u011bst\u00ed V\u00eddn\u011b) \u0159e\u0161ila ot\u00e1zky n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed a\u017e generacemi, kter\u00e9 vstupovaly do kulturn\u00edho d\u011bn\u00ed kolem p\u0159elomu stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Klub p\u0159\u00e1tel SVUM po\u0159\u00e1d\u00e1 besedy a pozn\u00e1vac\u00ed z\u00e1jezdy do v\u00fdznamn\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch galeri\u00ed <br>a muze\u00ed. Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch v Hodon\u00edn\u011b v\u00fdrazn\u00fdm zp\u016fsobem ovliv\u0148uje kulturn\u00ed d\u011bn\u00ed nejen v regionu, co\u017e dokl\u00e1d\u00e1 i Cena za p\u0159\u00ednos hodon\u00ednsk\u00e9 spole\u010dnosti za rok 2007 ud\u011blen\u00e1 M\u011bstem Hodon\u00edn, ale sv\u00fdm v\u00fdznamem se stalo ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed dne\u0161n\u00edho kulturn\u00edho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">Historie<\/h2>\n\n\n\n<p>Ve v\u00fdtvarn\u00e9m um\u011bn\u00ed p\u0159ipadl tento \u00fakol pokolen\u00ed, kter\u00e9 jsme si zvykli v terminologii \u010desk\u00e9 historie um\u011bn\u00ed naz\u00fdvat generac\u00ed devades\u00e1t\u00fdch let. Jej\u00ed moravsk\u00e1 \u010d\u00e1st v \u010dele s mal\u00ed\u0159em Jo\u017eou \u00daprkou se formovala za vydatn\u00e9 podpory vlasteneck\u00e9 inteligence typu Vil\u00e9ma <br>a Aloise Mr\u0161t\u00edkov\u00fdch, Zdenky Braunerov\u00e9, Gabriely Preissov\u00e9, V\u00edt\u011bzslava Nov\u00e1ka a cel\u00e9 \u0159ady dal\u0161\u00edch. Nelze opomenout zejm\u00e9na velk\u00fd tv\u016fr\u010d\u00ed p\u0159\u00edklad hudebn\u00edho skladatele Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full is-style-default\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"900\" height=\"596\" src=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Skupina-umelcu-na-nadvori-Besedy-v-Hodonine-pri-prilezitosti-vystavy-v-r.1907-kopie-1.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-244\" srcset=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Skupina-umelcu-na-nadvori-Besedy-v-Hodonine-pri-prilezitosti-vystavy-v-r.1907-kopie-1.jpg 900w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Skupina-umelcu-na-nadvori-Besedy-v-Hodonine-pri-prilezitosti-vystavy-v-r.1907-kopie-1-300x199.jpg 300w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Skupina-umelcu-na-nadvori-Besedy-v-Hodonine-pri-prilezitosti-vystavy-v-r.1907-kopie-1-768x509.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px\" \/><figcaption class=\"wp-element-caption\"><em>Skupina um\u011blc\u016f na n\u00e1dvo\u0159\u00ed Besedy v Hodon\u00edn\u011b p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdstavy v r. 1907<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n<p>Do pop\u0159ed\u00ed z\u00e1jmu um\u011blc\u016f vstoupil moravsk\u00fd venkov a jeho lid, nositel bohat\u00fdch tradic lidov\u00e9ho um\u011bn\u00ed, p\u0159edstavitel zdrav\u00e9 jadrn\u00e9 n\u00e1rodnosti a potenci\u00e1ln\u00ed vn\u00edmatel vy\u0161\u0161\u00edch forem um\u011bn\u00ed. N\u00e1rodopisn\u00fd ruch, podn\u00edcen\u00fd p\u0159\u00edpravou a realizac\u00ed n\u00e1rodopisn\u00e9 v\u00fdstavy \u010deskoslovansk\u00e9 v Praze v roce 1895, j\u00ed\u017e p\u0159edch\u00e1zela \u0159ada v\u00fdstav krajinsk\u00fdch, tuto orientaci v pln\u00e9 m\u00ed\u0159e zaktualizoval a upevnil. M\u00edstem, kde se soust\u0159e\u010fovali morav\u0161t\u00ed um\u011blci poprv\u00e9, byl brn\u011bnsk\u00fd Klub p\u0159\u00e1tel um\u011bn\u00ed, zalo\u017een\u00fd v roce 1900. U jeho zrodu st\u00e1li p\u0159edev\u0161\u00edm \u0159editel Vesny J. Mare\u0161, d\u00e1le Leo\u0161 Jan\u00e1\u010dek, Jo\u017ea \u00daprka, architekt Du\u0161an Jurkovi\u010d a jin\u00ed z moravsk\u00e9 kulturn\u00ed reprezentace. Po kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase se ve v\u00fdtvarn\u00e9m oboru Klubu objevilo i jm\u00e9no Jana \u0160tursy, Maxe \u0160vabinsk\u00e9ho, Adolfa Ka\u0161para, Franty \u00daprky, Stanislava Lolka anebo Aloise Kalvody. Ob\u011btav\u00e1 pr\u00e1ce n\u011bkolika nad\u0161enc\u016f Klubu p\u0159in\u00e1\u0161ela sv\u00e9 plody v podob\u011b \u0159ady v\u00fdstav jak v Brn\u011b, tak i mimo n\u011b. Progresivn\u00ed byla zejm\u00e9na tendence spolku odpoutat se od V\u00eddn\u011b <br>a orientovat spolupr\u00e1ci na Prahu jako centrum \u010desk\u00e9ho kulturn\u00edho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n<p>\u010cinorodou aktivitu vykazovala i dru\u017eina v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f seskupen\u00e1 voln\u011b kolem osobnosti Jo\u017ei \u00daprky v tehdy nevelk\u00e9m moravsk\u00e9m Hodon\u00edn\u011b. Z podn\u011btu zdej\u0161\u00edho u\u010ditelsk\u00e9ho spolku Komensk\u00fd byla za spont\u00e1nn\u00edho souhlasu um\u011bleck\u00fdch kruh\u016f zorganizov\u00e1na v roce 1902 dnes ji\u017e historick\u00e1 Um\u011bleck\u00e1 v\u00fdstava slovensk\u00e1, j\u00ed\u017e lze pova\u017eovat za po\u010din, kter\u00fd p\u0159edznamenal pozd\u011bj\u0161\u00ed vznik SVUM. Spolu s moravsk\u00fdmi um\u011blci v\u011bt\u0161inou folkloristick\u00e9ho ra\u017een\u00ed (J. \u00daprka, F. \u00daprka, C. Mandel, A. Frolka, J.K\u00f6hler, L. Ehrenhaft a.j.) <br>tu vystoupili ve svorn\u00e9 jednot\u011b um\u011blci sloven\u0161t\u00ed (J. Hanula, M. Mitrovsk\u00fd, T.Andr\u00e1\u0161kovi\u010d, <br>K. Lehotsk\u00fd), kte\u0159\u00ed takto zaktivizov\u00e1ni utvo\u0159ili hned v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce 1903 Gruppu uhorsko-slovensk\u00fdch maliarov, prvn\u00ed spolek slovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f. Nev\u00eddan\u00e1 \u00fa\u010dast m\u011bstsk\u00e9ho <br>i venkovsk\u00e9ho publika, velk\u00fd ohlas v tisku a v neposledn\u00ed rad\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bva v\u00fdznamn\u00e9ho francouzsk\u00e9ho socha\u0159e Augusta Rodina (Rodin u p\u0159\u00edle\u017eitosti sv\u00e9 v\u00fdstavy v Praze v roce 1902 uskute\u010dnil z\u00e1jezd na Moravu, prohl\u00e9dl si hodon\u00ednskou v\u00fdstavu a nav\u0161t\u00edvil ateli\u00e9r <br>J. \u00daprky v Hroznov\u00e9 Lhot\u011b), to v\u0161e v\u00fdznamn\u011b povzbudilo um\u011bleck\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed vystavuj\u00edc\u00edch a p\u0159edur\u010dilo Hodon\u00edn za budouc\u00ed st\u0159edisko spolkov\u00e9ho \u017eivota moravsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full is-style-default\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"900\" height=\"598\" src=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Souborna-vystava-J.Obrovskeho-v-r.1935-kopie.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-246\" srcset=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Souborna-vystava-J.Obrovskeho-v-r.1935-kopie.jpg 900w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Souborna-vystava-J.Obrovskeho-v-r.1935-kopie-300x199.jpg 300w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Souborna-vystava-J.Obrovskeho-v-r.1935-kopie-768x510.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px\" \/><figcaption class=\"wp-element-caption\"><em>St\u00e1l\u00e1 expozice plastik F. \u00daprky v Dom\u011b um\u011blc\u016f v Hodon\u00edn\u011b<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n<p>Kdy\u017e do\u0161lo v brn\u011bnsk\u00e9m Klubu p\u0159\u00e1tel um\u011bn\u00ed k vnit\u0159n\u00edm rozpor\u016fm, kter\u00e9 pramenily hlavn\u011b ze snah o p\u0159etvo\u0159en\u00ed osv\u011btov\u00e9ho spolku ve spolek um\u011blc\u016f a kter\u00e9 nebylo mo\u017eno p\u0159ekonat ani celoro\u010dn\u00edmi reforma\u010dn\u00edmi snahami, rozhodla se skupina um\u011blc\u016f v \u010dele s J. \u00daprkou a <br>A. Kalvodou v roce 1906 z Klubu odej\u00edt. Jejich jm\u00e9na se pak objevila v kv\u011btnu roku 1907 na velk\u00e9 reprezentativn\u00ed v\u00fdstav\u011b moravsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f v Hodon\u00edn\u011b, kter\u00e1 sice je\u0161t\u011b nebyla po\u0159\u00e1d\u00e1na pod hlavi\u010dkou Sdru\u017een\u00ed, ale nenech\u00e1vala nikoho na pochyb\u00e1ch, \u017ee jde <br>o prvn\u00ed v\u00fdstavu nov\u011b vznikaj\u00edc\u00edho spolku.<\/p>\n\n\n\n<p>K ofici\u00e1ln\u00edmu zalo\u017een\u00ed Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch do\u0161lo a\u017e v m\u011bs\u00edci srpnu <br>u p\u0159\u00edle\u017eitosti II. v\u00fdstavy um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch v budov\u011b \u010desk\u00e9ho gymn\u00e1zia ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. J\u00e1dro zakladatelsk\u00e9 generace spolku tvo\u0159ila skupina um\u011blc\u016f, kter\u00e1 se od poutala od brn\u011bnsk\u00e9ho Klubu (Jan \u0160tursa a Max \u0160vabinsk\u00fd opustili spolek brzy po jeho zalo\u017een\u00ed), d\u00e1le pak v\u011bt\u0161ina autor\u016f zastoupen\u00fdch na Um\u011bleck\u00e9 v\u00fdstav\u011b slovensk\u00e9 v roce 1902 <br>a n\u011bkolik v\u00fdtvarn\u00edk\u016f rozpt\u00fdlen\u00fdch zat\u00edm voln\u011b po Morav\u011b anebo inklinuj\u00edc\u00edch k nov\u00e9mu seskupen\u00ed sv\u00fdm moravsk\u00fdm p\u016fvodem. Jednozna\u010dn\u00e1 volba mal\u00ed\u0159e \u00daprky za p\u0159edsedu nov\u00e9ho spolku vyj\u00e1d\u0159ila vedle um\u011bleck\u00e9 v\u00e1hy jeho osobnosti i nesporn\u00fd v\u016fd\u010d\u00ed <br>a organiz\u00e1torsk\u00fd pod\u00edl um\u011blce na sjednocen\u00ed tak \u0161irok\u00e9 v\u00fdtvarnick\u00e9 obce. Oblast Vala\u0161ska reprezentovali mezi zakladateli hlavn\u011b brat\u0159i Alois a Bohum\u00edr Jaro\u0148kov\u00e9, z nich\u017e zejm\u00e9na B.Jaron\u011bk pat\u0159il vedle J.\u00daprky k nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm um\u011bleck\u00fdm opor\u00e1m a autorit\u00e1m Sdru\u017een\u00ed. Na d\u00e1lku z ciziny korespondoval s \u010dlenstv\u00edm Alfons Mucha, jeho\u017e pr\u00e1ce se na kolektivn\u00edch v\u00fdstav\u00e1ch SVUM objevuj\u00ed pom\u011brn\u011b \u010dasto. I kdy\u017e se s\u00e1m vnit\u0159n\u00edho \u017eivota spolku nijak nez\u00fa\u010dast\u0148oval , byla mu v\u00fdstavn\u00ed prezentace na Morav\u011b jednou z m\u00e1la p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed dotyku <br>s rodn\u00fdm krajem. V jeho pov\u011bdom\u00ed z\u016fstaly velmi \u017eiv\u011b uchov\u00e1ny i hlubok\u00e9 dojmy a z\u00e1\u017eitky <br>z Rodinovy n\u00e1v\u0161t\u011bvy na Slov\u00e1cku v roce 1902. K Morav\u011b se \u010dlenstv\u00edm ve spolku hl\u00e1s\u00ed <br>z Mnichova tak\u00e9 mal\u00ed\u0159 Franti\u0161ek Ondr\u00fa\u0161ek, kter\u00e9ho v\u00e1zala k v\u00fdznamn\u00e9mu evropsk\u00e9mu v\u00fdtvarn\u00e9mu centru p\u0159edev\u0161\u00edm bohat\u00e1 portr\u00e9tn\u00ed klientela. Na Moravu se vrac\u00ed a\u017e <br>v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech, usazen do konce sv\u00e9ho \u017eivota v Byst\u0159ici pod Host\u00fdnem. Na prvn\u00edch v\u00fdstav\u00e1ch Moravan\u016f je zastoupen i mal\u00ed\u0159 Franti\u0161ek Bohum\u00edr Zv\u011b\u0159ina (1835 \u2013 1908 J, v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e nestor moravsk\u00fdch um\u011blc\u016f a vlastn\u011b je\u0161t\u011b vrstevn\u00edk p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f generace N\u00e1rodn\u00edho divadla. V\u00fdraznou um\u011bleckou osobnost\u00ed byl od zalo\u017een\u00ed spolku tak\u00e9 krajin\u00e1\u0159 <br>a mal\u00ed\u0159 lesn\u00ed zv\u011b\u0159e Stanislav Lolek. Nejmlad\u0161\u00ed genera\u010dn\u00ed sled pak reprezentoval velmi nad\u011bjn\u011b Jakub Obrovsk\u00fd, kter\u00fd se stal i v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech uzn\u00e1vanou osobnost\u00ed nejen na poli um\u011bleck\u00e9m, ale vystupoval rovn\u011b\u017e jako publicista, prezentuj\u00edc\u00ed SVUM nej\u010dast\u011bji <br>v pra\u017esk\u00e9m D\u00edle (m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk Jednoty um\u011blc\u016f v\u00fdtvarn\u00fdch v Praze). Pro n\u011bkoho, stejn\u011b jako nap\u0159\u00edklad pro Aloise Kalvodu, Romana Havelku, Adolfa Ka\u0161para, Frantu \u00daprku a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed um\u011blce ze zakladatelsk\u00e9 generace SVUM, bylo charakteristick\u00e9 rozkro\u010den\u00ed mezi Moravou a Prahou, vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 koneckonc\u016f i soub\u011b\u017enou \u00fa\u010dast\u00ed jak v hodon\u00ednsk\u00e9m Sdru\u017een\u00ed, tak v Jednot\u011b um\u011blc\u016f v\u00fdtvarn\u00fdch v Praze.<\/p>\n\n\n\n<p>Spolu s v\u00fdtvarn\u00fdmi um\u011blci se pod\u00edlela na \u010dinnosti SVUM i \u0159ada dal\u0161\u00edch osobnost\u00ed z rad moravsk\u00e9 inteligence. Prvn\u00edm tajemn\u00edkem spolku se stal hodon\u00ednsk\u00fd u\u010ditel Jan Kafka, <br>kter\u00fd byl organiz\u00e1torskou du\u0161\u00ed Sdru\u017een\u00ed stejn\u011b jako jeho pokra\u010dovatel profesor Jan Andrys.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full is-style-default\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"900\" height=\"598\" src=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Stala-expozice-plastik-F.-Uprky-v-Dome-umelcu-v-Hodonine-kopie-1.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-248\" srcset=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Stala-expozice-plastik-F.-Uprky-v-Dome-umelcu-v-Hodonine-kopie-1.jpg 900w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Stala-expozice-plastik-F.-Uprky-v-Dome-umelcu-v-Hodonine-kopie-1-300x199.jpg 300w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Stala-expozice-plastik-F.-Uprky-v-Dome-umelcu-v-Hodonine-kopie-1-768x510.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px\" \/><figcaption class=\"wp-element-caption\"><em>Souborn\u00e1 v\u00fdstava J. Obrovsk\u00e9ho v r. 1935<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n<p>Vazba SVUM na n\u00e1rodopisn\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 ideje \u00faprkovsk\u00e9ho ra\u017een\u00ed poutala zcela logicky tak\u00e9 pozornost n\u00e1rodopisc\u016f, jak\u00fdmi byli Josef Klva\u0148a a Franti\u0161ek Kretz. Oba pat\u0159ili k \u00daprkov\u00fdm dlouholet\u00fdm obdivovatel\u016fm a mecen\u00e1\u0161\u016fm. V\u011brn\u00e9 p\u0159\u00edznivce na\u0161el spolek tak\u00e9 <br>v moravsk\u00fdch liter\u00e1rn\u00edch kruz\u00edch reprezentovan\u00fdch p\u0159edev\u0161\u00edm bratry Mr\u0161t\u00edky, kte\u0159\u00ed v\u011bnovali hnut\u00ed moravsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f mnoho hluboce zaujat\u00e9 publicistick\u00e9 energie. Velkou p\u0159\u00edze\u0148 projevovala spolku i obdivovatelka d\u00edla J. \u00daprky a milovnice slov\u00e1ck\u00e9ho folkl\u00f3ru pra\u017esk\u00e1 mal\u00ed\u0159ka Zdenka Braunerov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<p>Nov\u00fd spolek pronikl pom\u011brn\u011b rychle do kulturn\u00edho pov\u011bdom\u00ed nejen Moravy, ale i \u010cech <br>a Slovenska. Stalo se tak d\u00edky velk\u00e9mu po\u010dtu organizovan\u00fdch v\u00fdstav, \u0161irok\u00e9mu osv\u011btov\u00e9mu p\u016fsoben\u00ed a v neposledn\u00ed rad\u011b komer\u010dn\u00ed aktivitou. Nav\u00edc n\u011bkte\u0159\u00ed ze SVUM (A. Kalvoda, <br>F. \u00daprka, J. Obrovsk\u00fd) byli aktivn\u00edmi \u010dleny Jednoty v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f v Praze a pom\u00e1hali osobn\u00edmi kontakty i \u0161irokou publicitou v Um\u011bleck\u00fdch listech proklamovat \u010dinnost spolku <br>v pra\u017esk\u00e9m kulturn\u00edm prost\u0159ed\u00ed. \u010cinnost SVUM v mezi-obdob\u00ed let 1907 \u2013 1913, <br>kter\u00e9 p\u0159edstavuje jednu z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch kapitol v historii spolku, se v\u0161ak neomezuje pouze na v\u00fdstavn\u00ed prezentaci, \u0161ir\u0161\u00ed osv\u011btovou p\u016fsobnost a vnit\u0159n\u00ed organiza\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti. D\u016frazn\u011b jsou otev\u00edr\u00e1ny ot\u00e1zky souvisej\u00edc\u00ed s \u0161irok\u00fdm pro gramem \u201epovznesen\u00ed um\u011bleck\u00e9ho ruchu na Morav\u011b&#8220;. Ji\u017e v roce 1908 p\u0159ich\u00e1z\u00ed SVUM s po\u017eadavkem z\u0159\u00edzen\u00ed Lidov\u00e9 akademie um\u011bleck\u00e9 na Morav\u011b (v Brn\u011b), kter\u00fd v\u0161ak sn\u011bmovna Markrabstv\u00ed moravsk\u00e9ho neakceptuje.<\/p>\n\n\n\n<p>S nemalou energi\u00ed se spolek dom\u00e1h\u00e1 autoritativn\u00ed kompetence v ot\u00e1zk\u00e1ch n\u00e1kupu um\u011bleck\u00fdch d\u011bl do Franti\u0161kova muzea v Brn\u011b anebo v ot\u00e1zce v\u00fdzdoby N\u00e1rodn\u00edho divadla <br>v Brn\u011b. Na po\u0159ad valn\u00fdch shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed SVUM se dost\u00e1v\u00e1 i problematika rozvoje lidov\u00e9ho um\u011bleck\u00e9ho \u0159emesla a um\u011bleck\u00e9ho pr\u016fmyslu na Morav\u011b. Spolek vych\u00e1z\u00ed rovn\u011b\u017e <br>s po\u017eadavkem na z\u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1rodopisn\u00e9ho muzea a dokonce navrhuje, aby byl n\u00e1rodopis za\u0159azen do \u0161kolsk\u00fdch osnov jako vyu\u010dovac\u00ed p\u0159edm\u011bt. SVUM p\u0159ekro\u010dilo velmi brzy hranice \u00fazk\u00e9ho region\u00e1ln\u00edho p\u016fsoben\u00ed a vedeno ideou slovansk\u00e9 soun\u00e1le\u017eitosti po\u010dalo organizovat <br>i v\u00fdstavy mezin\u00e1rodn\u00edho charakteru. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 prezentaci polsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed v roce 1909 <br>se stali Hodon\u00edn\u0161t\u00ed inici\u00e1tory P\u0159erovsk\u00e9ho kongresu, na n\u011bm\u017e bylo rozhodnuto uspo\u0159\u00e1dat velkou v\u00fdstavu slovansk\u00fdch um\u011blc\u016f v Krakov\u011b. I kdy\u017e nebyla podle p\u016fvodn\u00edho z\u00e1m\u011bru uskute\u010dn\u011bna, z\u00fa\u010dast\u0148ovali se \u010dlenov\u00e9 SVUM rady v\u00fdstav po\u0159\u00e1dan\u00fdch na \u00fazem\u00ed slovansk\u00fdch st\u00e1t\u016f (Polsko, Ukrajina, Rusko, Bulharsko).<\/p>\n\n\n\n<p>Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch prosazovalo hned od po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 existence velmi c\u00edlev\u011bdom\u011b z\u00e1m\u011br vybudovat vlastn\u00ed spolkov\u00fd d\u016fm, kter\u00fd by slou\u017eil jak k v\u00fdstavn\u00ed prezentaci, tak k napln\u011bn\u00ed \u00fakol\u016f \u0161ir\u0161\u00edho kulturn\u011b spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdznamu. Ke konkr\u00e9tn\u00edm \u00favah\u00e1m o postaven\u00ed domu doch\u00e1z\u00ed v roce 1909. Vedly se spory o m\u00edst\u011b stavby. Ve h\u0159e bylo Brno, Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b a Hodon\u00edn. Volba padla na m\u011bsto Hodon\u00edn, kter\u00e9 vykazovalo nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednky. Na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 valn\u00e9 hromad\u011b SVUM v b\u0159eznu roku 1911 byla projedn\u00e1v\u00e1na v\u00fdstavba Domu um\u011blc\u016f ji\u017e do v\u0161ech organiza\u010dn\u00edch podrobnost\u00ed. V anonymn\u00ed sout\u011b\u017ei o nejlep\u0161\u00ed architektonick\u00fd n\u00e1vrh obst\u00e1l architekt Anton\u00edn Bla\u017eek, dekorativn\u00ed v\u00fdzdobou na fas\u00e1d\u011b a v interi\u00e9ru byl pov\u011b\u0159en mal\u00ed\u0159 Jano K\u00f6hler.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full is-style-default\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"900\" height=\"684\" src=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Clenove-SVUM-v-Dome-umelcu-v-r.1952-zleva-H.Kovarik-J.Andrys-J.Pelikan-kopie.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-249\" srcset=\"https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Clenove-SVUM-v-Dome-umelcu-v-r.1952-zleva-H.Kovarik-J.Andrys-J.Pelikan-kopie.jpg 900w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Clenove-SVUM-v-Dome-umelcu-v-r.1952-zleva-H.Kovarik-J.Andrys-J.Pelikan-kopie-300x228.jpg 300w, https:\/\/svum.info\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/Clenove-SVUM-v-Dome-umelcu-v-r.1952-zleva-H.Kovarik-J.Andrys-J.Pelikan-kopie-768x584.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px\" \/><figcaption class=\"wp-element-caption\"><em>\u010clenov\u00e9 SVUM v Dom\u011b um\u011blc\u016f v r. 1952 (zleva H. Kova\u0159\u00edk, J. Andrys, J .Pelik\u00e1n,<\/em><br><em>M. St\u0159\u00ed\u017ekov\u00e1-\u0160imkov\u00e1, H. V\u00e1clavek, A. Mervart, B. Sa\u0148a, J. Jambor, F. \u0160t\u00e1bla, J. Prokop)<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n<p>K slavnostn\u00edmu otev\u0159en\u00ed Domu um\u011blc\u016f do\u0161lo 4. kv\u011btna 1913 zah\u00e1jen\u00edm X. jubilejn\u00ed \u010dlensk\u00e9 v\u00fdstavy. Tento den byl sv\u00e1tkem cel\u00e9ho Slov\u00e1cka a p\u0159ilehl\u00fdch oblast\u00ed. Dostavily se davy lid\u00ed <br>z \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ed vypuknut\u00edm 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky uspo\u0159\u00e1dalo Sdru\u017een\u00ed v nov\u00e9 budov\u011b hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00fd a n\u00e1sledn\u011b tkalcovsk\u00fd kurz. Byl to krok k napln\u011bn\u00ed my\u0161lenky o z\u0159\u00edzen\u00ed um\u011bleck\u00fdch d\u00edlen orientovan\u00fdch na lidov\u00fd projev. V pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech ji\u017e nebyla tato \u010dinnost obnovena.<\/p>\n\n\n\n<p>V Dom\u011b um\u011blc\u016f byly realizov\u00e1ny v pr\u016fb\u011bhu let dv\u011b p\u0159\u00edstavby. Prvn\u00ed se uskute\u010dnila v roce 1914, druh\u00e1 v roce 1941. Ob\u011b vych\u00e1zely z Bla\u017ekovy architektonick\u00e9 koncepce. N\u00e1let na Hodon\u00edn v roce 1944 budovu t\u011b\u017ece po\u0161kodil. D\u00edky ob\u011btavosti \u010dlen\u016f SVUM byl nov\u011b opraven\u00fd d\u016fm d\u00e1n do provozu ji\u017e v \u010dervnu roku 1947. K zakladatelsk\u00e9 generaci SVUM <br>se v pr\u016fb\u011bhu let postupn\u011b p\u0159idru\u017eila rada dal\u0161\u00edch um\u011blc\u016f zvu\u010dn\u011bj\u0161\u00edch anebo m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch jmen. K t\u011bm prvn\u00edm n\u00e1le\u017e\u00ed bezesporu Slov\u00e1k Martin Benka, znamenit\u00fd mal\u00ed\u0159 Old\u0159ich Bla\u017e\u00ed\u010dek, krajin\u00e1\u0159i Augustin Mervart a Josef Jambor anebo brn\u011bnsk\u00fd mal\u00ed\u0159 Karel J\u00edlek. <br>Mezi socha\u0159i najdeme Julia Pelik\u00e1na, Jaroslava Krep\u010d\u00edka, V\u00e1clava Adolfa Kovani\u010de i Aloise Bu\u010d\u00e1nka, kter\u00fd je autorem sochy T. G. Masaryka v Hodon\u00edn\u011b.<br>Bohu\u017eel, spolek roz\u0161i\u0159oval od po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00fdch let sv\u00e9 rady v\u011bt\u0161inou o mlad\u00e9 um\u011blce, kte\u0159\u00ed konvenovali sv\u00fdm zalo\u017een\u00edm v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e ustrnul\u00fdm postoj\u016fm zakladatel\u016f a v\u011bt\u0161ina <br>z nich nem\u011bla v kontextu \u010desk\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed um\u011bleck\u00e9 ambice. V t\u00e9to dob\u011b doch\u00e1z\u00ed st\u00e1le \u010dast\u011bji ke kritice um\u011bleck\u00e9 stagnace SVUM, kter\u00e9 ve v\u00fdstavnick\u00e9 pohod\u011b, obklopeno vlastn\u00edm publikem, pro\u017e\u00edv\u00e1 dobu poklidn\u00e9ho spolkov\u00e9ho \u017eivota jit\u0159en\u00e9ho \u010das <br>od \u010dasu jen polemikami s kritikou \u00fato\u010d\u00edc\u00ed na konzervativn\u00ed um\u011bleck\u00e9 postoje mlad\u0161\u00edch generac\u00ed Sdru\u017een\u00ed. Tato situace p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 i ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech.<\/p>\n\n\n\n<p>V obdob\u00ed po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a\u017e do vynucen\u00e9ho ukon\u010den\u00ed spolkov\u00e9 \u010dinnosti v roce 1959 vstoupila do SVUM je\u0161t\u011b \u0159ada mlad\u00fdch um\u011blc\u016f, n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00edch v\u011bt\u0161inou k okruhu zl\u00ednsk\u00e9 \u0160koly um\u011bn\u00ed a St\u0159edn\u00ed um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161koly v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. Objevuj\u00ed se jm\u00e9na mal\u00ed\u0159\u016f Karla Hofmana, Rudolfa Gajdo\u0161e, Vladim\u00edra Hrocha, Vladislava Vaculky, Franti\u0161ka Nikla <br>a dal\u0161\u00edch. K socha\u0159sk\u00e9 garnitu\u0159e n\u00e1le\u017e\u00ed nap\u0159\u00edklad Ji\u0159\u00ed Ja\u0161ka anebo zn\u00e1m\u00fd design\u00e9r Zden\u011bk Kov\u00e1\u0159. Po \u00fanorov\u00e9m p\u0159evratu v roce 1948 doch\u00e1z\u00ed k postupn\u00e9mu ru\u0161en\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch spolk\u016f a skupin. SVUM je zlikvidov\u00e1no a\u017e v roce 1959. D\u016fm um\u011bn\u00ed v Hodon\u00edn\u011b byl zest\u00e1tn\u011bn <br>a v\u010dlen\u011bn do s\u00edt\u011b \u010deskoslovensk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch galeri\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>V nov\u00fdch svobodn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch po roce 1989 se rozhodlo n\u011bkolik star\u0161\u00edch um\u011blc\u016f, b\u00fdval\u00fdch \u010dlen\u016f spolku, se skupinou nov\u00fdch z\u00e1jemc\u016f z \u0159ad v\u00fdtvarn\u00edk\u016f obnovit \u010dinnost SVUM. Soust\u0159e\u010fuj\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm na prezentaci sv\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch prac\u00ed formou kolektivn\u00edch a individu\u00e1ln\u00edch v\u00fdstav. <\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<p>JAROSLAV PELIK\u00c1N<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch Hodon\u00edn pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed um\u011bleck\u00e9 spolky u n\u00e1s. Bylo zalo\u017eeno v roce 1907 a mezi zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dleny pat\u0159ily v\u00fdrazn\u00e9 osobnosti tehdej\u0161\u00edho um\u011bleck\u00e9ho \u017eivota, nap\u0159. Jo\u017ea Uprka, Max \u0160vabinsk\u00fd, Jakub Obrovsk\u00fd aj. Tak jako jin\u00e9 um\u011bleck\u00e9 spolky, byl i SVUM v pades\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed zru\u0161en a jeho \u010dinnost byla obnovena a\u017e &hellip; <\/p>\n<p class=\"link-more\"><a href=\"https:\/\/svum.info\/?page_id=33\" class=\"more-link\">Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed<span class=\"screen-reader-text\"> &#8222;Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f moravsk\u00fdch&#8220;<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-33","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/33","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=33"}],"version-history":[{"count":20,"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/33\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":386,"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/33\/revisions\/386"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/svum.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=33"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}